London (with a) baby!
Když mi Ivča před třemi týdny navrhovala, ať s ní jedu na vikend do Londýna, zastihla mě zrovna s chřipkou v posteli a já si v tu chvíli vůbec nedokázala představit, že ujdu delší vzdálenost než z ložnice do koupelny. Ale kdo nás dvě pohromadě zná, už ví, že moje odpověď na všechny Ivčiny návrhy zní ´TAK JO´. Ivčinka je takové moje ´enkáčko´(rozumějte nejlepší kámoška) od úplně prvního dne na vejšce. Tenkrát se jako jediná zasmála mému trapnému vtipu a já v tu chvíli věděla, že my dvě jsme se právě našly! Co všechno jsme spolu za těch 12 let prožily tu vypisovat nebudu, protože bych se akorát dostala do sentimentální nálady a musela si od ní vyslechnout její typické ´hlavně se mi tady nerozbreč´. Každopádně pouto mezi námi přetrvává, i když nás mnohdy dělí tisíce kilometrů. Ivča má tak trochu ´dva roky prázdnin´ a už nějakou dobu cestuje po světě. Je již trošku zkušenější blogerka a její blog http://mindynacestach.tumblr.com/ je pro mě velkou inspirací.
Není to ani 14 dní co se vrátila z Afriky, takže když jsem dostala šanci strávit s ní celé tři dny, neváhala jsem ani chvilku a jízdenku do Londýna koupila. Z Bruselu do Londýna trvá jízda vlakem pouhé dvě hodiny, takže to je naprostá paráda a v porovnání s letem člověk ušetří spoustu času. Do Londýna jsem přijela právě včas na snídani. Naše kamarádka Lenka, za kterou jsme se do Londýna vydaly, pracuje v bistru a parádní anlickou snídani nám osobně naservírovala.
Ivča žila v Londýně několik měsíců a já ho jako turista již také navštívila, takže plán na víkend zněl jasně: procházky, kavárny, shopping, čaj o páté a klábosení.
A jak jsme řekly, tak se stalo! Jelikož jsme se s Ivčou strááášně dlouho neviděly, rozhodly jsme se již po hodinové procházce, že zbytek dne prodrbeme u kafíčka a dortíků. V kavárně jsme tak hlasitě rozebíraly menu, až se nás jedna servírka anglicky zeptala ´where are you from?´, ´Czech Republic´ odpověděly jsme zároveň a ona na to ´me too´. Když na naše české ´jee ahoj´ odpověděla opět anglicky ´I thought the language sounds similar´ tak jsme fakt nevěděly co si myslet...asi už chudák češtinu úplně zapomněla.
Nejvíc jsme se těšily na shopping, ale skóre po celodenním chození po Oxfrod street bylo hodně slabé. Já si z Londýna odvážela tři kousky a Ivča jen dva. V Primarku jsme neulovily dokonce vůbec nic! Já se koukala hlavně na dětské, ale ty ceny mi přišly opravdu přemrštěné. Všichni Londýn chválí jako nákupní meku, to pravděpodobně jezdí jen v období slev. Fashion bloger ze mě tedy asi nebude. Tak zkusím aspoň napodobit food blogera a připojuji fotky Leňošem připravených snídaní dalších dní.
Večer jsme za odměnu vzali Leňoše na drink(y), ať z té naší návštěvy také něco má. Zároveň to byla i trošku odměna pro Ivču, že si konečně s někým může načnout vínko.
Nemyslete si, že jsme celý víkend jen proseděly v kavárnách a prochodily po obchodech, nějaké ty památky jsme také ´zfoukly´. Zde důkaz místo slibů:
Během kupování jízdenky jsem si říkala, že to určitě nedám, že už budu jak balón a budu se po Londýně jen ztěžka valit. Nakonec to dopadlo tak, že na mě v kabátu stále není nic vidět a v metru mě ani nepustili sednout! Miminko bylo celodenní chůzí tak uhoupáno, že ani po večerech o sobě nedávalo vědět. Hmm, tak kam bych se ještě s černým pasažérem mohla vydat? :-)