Belgické Vánoce
Už tu máme skoro Velikonoce a ta holka blábolí o Vánocích? Vím, téma už není aktuální a v hlavě se mi mezitím rodí článek o Velikonocích, ale blog by nebyl úplný, kdyby tu chyběl příspěvěk o tom, jak jsme vnoučátko oznamovali belgické části rodiny. Tak se na chvíli vraťme o 3 měsíce zpět.
O tom jaký vánoční dáreček dostala moje rodina jsem vám již psala v článku ZDE. Jak se ale oznamovalo v Belgické rodině, kde to bude také první vnoučátko?
V Belgii nemají Vánoce tu správnou atmosféru jako v ČR, každá rodina slaví Vánoce jinak a kapra ani salát tu rozhodně nečekejte. Typické Štědrovečerní jídlo Belgičani nemají, mnoho rodin se dokonce schází v restauraci a každý si objedná to své oblíbené. Větší význam než Kerstman (zobrazován jako Santa Claus) tu má Sinter-Klaas (Mikuláš), který přijíždí se svými pomocníky Zwarte Piet (Černými Petry) lodí do Antwerpského přístavu a naděluje 6.prosince. Děti nedostávají pouze mandarinky a sladkosti jako tomu je u nás, ale velké dary, které by české děti našly až pod stromečkem. Některé rodiny si pak dávají ještě dary na Štědrý den a některé dokonce i 1.ledna.
Jogiho rodina slaví Štědrý večer s přáteli v restauraci a dárky si dávají až na Nový Rok. Pro nás je to ideální a již několik let trávíme Vánoce v ČR a Silvestra v Belgii. I pro belgickou rodinku jsme měli připravené ´oznamovací´dárečky - tentokrát to měli trochu těžší, nápisy jsme jim totiž nechali udělat v češtině. Nejprve dostal Jogiho táta hrneček, na kterém bylo napsáno ´dědeček Rik´. Když se ptal, co to znamená, řekli jsme mu, že dědeček znamená ´darling´ (jednou mu můj taťka posílal přání k narozeninám a google mu slovo ´drahý´ přeložil jako ´darling´ - od té doby mezi nimi vzniklo silné pouto). Jogiho mamka dostala kuchyňskou zástěru s nápisem ´babička´ a už začali spekulovat, proč dostávají takové divné nápisy. Odhalení jsme čekali v momentě, kdy Jogiho ségra Steffi rozbalí tílko s nápisem ´Teta since 2016´. Zde vložím vsuvku - ´tet´znamená ve vlámštině prso. Během jedné mezinárodní rodinné večeře můj táta několikrát použil slovo teta pokaždé, kdy na přítomnou Jogiho tetu adresoval otázku (v češtině) a ještě do toho na ni ukazoval, aby bylo vidět, na koho se ptá. Nikdo z přítomných Belgičanů nechápal proč stále mluví o jejím poprsí. Jim jsem situaci hned objasnila, aby si nemysleli nic špatného, ale tatínkovi jsem vše vysvětlila na konci večera, kdy už se všichni smáli, až se za břicho popadali. Takže když Steffi rozbalila tričko a začala se smát, že to je dobrá slovní hříčka, říkala jsem si ´ajaj, to zas bude trvat dvě hodiny, než to všem dojde´. Ale netrvalo dlouho a Steffi si celou situaci uvědomila a začla brečet a vykřikovat, jestli opravdu bude teta. Rodiče nechápali až do doby, kdy jsem před ně postavila krabičku s botičkami a fotkama z ultrazvuku. A pak už začala brečet i maminka a já se svými hormony nezůstala dlouho pozadu. Kolik radosti ten náš malý zázrak již nadělil a to je teprve pár cm velký. Zbytku belgické rodiny jsme tradičně předali PF a brečelo se ještě několikrát.
